Cena Jaromíra Šavrdy
Občanské sdružení PANT uděluje u příležitosti Dne lidských práv Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Ocenění připomíná komunistickým režimem těžce zkoušeného spisovatele J. Šavrdu a je určeno těm, kteří se aktivně snaží šířit pravdu o časech komunistického Československa.
Členy výboru, který cenu uděluje, jsou předseda Občanského sdružení PANT Petr Pánek a signatáři Charty 77 a blízcí kolegové Jaromíra Šavrdy Dana Němcová, Tomáš Hradílek, Václav Malý a Jiří Gruntorád.
Prvním laureátem Ceny Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě se 10. prosince 2008 stal Páter Antonín Huvar. Cenu převzal z rukou manželky zesnulého spisovatele Dolores Šavrdové exkluzivní host konfenrece I mlčení je lež. Jeho příspěvek si můžete přečíst ZDE.
Druhou nositelkou Ceny Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě se 10. prosince 2009 stala Eva Vláhová, předsedkyně občanského sdružení Dcery 50. let .
Cenu Jaromíra za svědectví o toalitě za rok 2010 získal Václav Havel. Cena byla výjimečně předána 30. listopadu 2010 v knihovně Libri Prohibiti v Praze.
Cenu Jaromíra za svědectví o toalitě za rok 2011 získal František Zahrádka. Cena byla předána 25. listopadu 2010 v knihovně Libri Prohibiti v Praze.
Cenu Jaromíra za svědectví o toalitě za rok 2011 získal František Zahrádka. Cena byla předána 25. listopadu 2010 v knihovně Libri Prohibiti v Praze.
Jaromír Šavrda se narodil v roce 1933 v Ostravě. V roce 1957 promoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor česká literatura. Živil se jako knihovník, středoškolský profesor, v letech 1968 a 1969 jako novinář v ostravském deníku Nová svoboda. Do KSČ vstoupil v létě 1968, v roce 1970 byl vyloučen. Stejně tak byl dříve propuštěn z Nové Svobody. Od roku 1972 už může pracovat jen jako skladník. Před promocí je vyhozen ze studií práv na Univerzitě Karlově. Onemocnění ledvin zapříčiní, že je od roku 1975 v plném invalidním důchodu. Mezi nejznámější Šavrdovy práce patří romány Kniha královrahů a Přechodné adresy. Z vězeňského prostředí pochází básnická sbírka Cestovní deník.
V roce 1988 rozesílá přátelům svérázné PF:
Ač z toho budou jistě vzteklí
Hlásím všem složkám StB
Za to co let jsem prožil v pekle
Už brzy půjdu do nebe…
Konce roku 1988 se Jaromír Šavrda už nedožil. Zemřel 8. května 1988.
Přečtěte si také zamyšlení nad smrtí a odkazem Jaromíra Šavrdy, jehož autorem je novinář a signatář Charty 77 Jan Král.
Novinky
01.11.2011
Hledáme svědectví Čechů o osudu Židů
Znáte očité svědky perzekuce, zneužívání, ponižování, loupeží, deportace, zabíjení a zejména masových vražd rasových, politických a náboženských nepřátel Třetí říše a jejích kolaborantů stejně jako perzekuce mentálně a fyzicky handicapovaných? .. . více na Portálu Moderní dějiny
Hledáme svědectví Čechů o osudu Židů
Znáte očité svědky perzekuce, zneužívání, ponižování, loupeží, deportace, zabíjení a zejména masových vražd rasových, politických a náboženských nepřátel Třetí říše a jejích kolaborantů stejně jako perzekuce mentálně a fyzicky handicapovaných? .. . více na Portálu Moderní dějiny
25.08.2011
Sousedství
Text Petrušky Šustrové, patronky česko-polské rubriky. Jsou pravdy, na kterých čas nic nezmění – například ta, že aby člověk mohl poznat sám sebe, musí mít srovnání s jinými, jinak na sebe hledí nekriticky...více na portálu Moderní dějiny
Sousedství
Text Petrušky Šustrové, patronky česko-polské rubriky. Jsou pravdy, na kterých čas nic nezmění – například ta, že aby člověk mohl poznat sám sebe, musí mít srovnání s jinými, jinak na sebe hledí nekriticky...více na portálu Moderní dějiny