Dokument připomene spisovatele Jaromíra Šavrdu
Poslední prázdninový čtvrtek se můžete přijít podívat do ostravského klubu Fiducia na dokument o disidentovi Jaromíru Šavrdovi. Projekce je součástí doprovodného programu Letní školy moderních dějin, kterou v Ostravě pořádá Občanské sdružení PANT a Ústav pro studium totalitních režimů.
Chartisté to měli v časech vrcholící normalizace hodně těžké. Velkou dávku osobní odvahy přitom museli prokazovat především signatáři žijící daleko od Prahy. Spisovatel Jaromír Šavrda zaplatil za své postoje životem.
Ostravský novinář, spisovatel a chartista patří mezi několik málo disidentů, kteří se odvážili postavit komunistické diktatuře v tehdejší baště strany a vlády. Ostrava proslula velmi tvrdým přístupem vůči všem projevům odporu, a to se stalo i Jaromíru Šavrdovi osudným. Ve vězení se ocitl dvakrát. Bez ohledu na svůj špatný zdravotní stav v něm strávil celkem pět let a v pouhých 55 letech zemřel. Absolvent literatury na Univerzitě Karlově v Praze, novinář, básník a spisovatel, umřel jako skladník. Vysněného a netrpělivě očekávaného pádu totalitní moci se už bohužel nedočkal. Listopad 1989 přišel rok a půl po jeho smrti. Hlavní průvodkyní dokumentu je Dolores Šavrdová, jeho žena, která s ním dvě desítky let snášela každodenní pronásledování a šikanu. Navzdory všemu si zachovala humor a nadhled.
Naše občanské sdružení každý rok uděluje cenu Jaromíra Šavrdy za sveděctví o totalitě. Více ZDE
Více o Letní škole moderních dějin si přečtěte ZDE
Novinky
Hledáme svědectví Čechů o osudu Židů
Znáte očité svědky perzekuce, zneužívání, ponižování, loupeží, deportace, zabíjení a zejména masových vražd rasových, politických a náboženských nepřátel Třetí říše a jejích kolaborantů stejně jako perzekuce mentálně a fyzicky handicapovaných? .. . více na Portálu Moderní dějiny
Sousedství
Text Petrušky Šustrové, patronky česko-polské rubriky. Jsou pravdy, na kterých čas nic nezmění – například ta, že aby člověk mohl poznat sám sebe, musí mít srovnání s jinými, jinak na sebe hledí nekriticky...více na portálu Moderní dějiny